Golem: Je pohřben na pražském Žižkově?

3. ledna 2009 v 23:37 | LaVoisin |  Záhady
Legenda o pražském golemovi v židovském ghettu patří k vůbec neznámějším a nejzáhadnějším příběhům českého středověku. Její mystický nádech nás nenechává chladnými ani dnes, protože golemův příběh stále zůstává do velké míry opředen tajemstvím. Existoval golem vůbec? A pokud ano, kdo to byl? Umělý člověk z hlíny, robot nebo snad mentálně postižený člověk? A co se s ním nakonec stalo?

Samotné slovo "golem" znamená v hebrejštině neúplnost či nedokonalost a podle židovské kabaly (židovské mystické tradice - pozn. red.) jde o člověkem oživenou sochu. Ačkoli dnes máme golema spojeného především s Prahou, motiv této postavy se objevuje už v židovském Talmudu (jakémsi soupisu rabínských diskusí týkajících se židovských tradic - pozn. red.) ve 4. století, kdy ji má vytvořit rabi Abba ben Rav Hamma (známý také "Rava", 299 - 353). V příbězích Talmudu ale vytvoření golema není samo o sobě nijak důležité. Proč? Umí to totiž údajně každý, kdo je poslušný a miluje Boha. Podle židovské pověsti dokonce řada svatých rabínů vytváří nejen lidské, ale dokonce i zvířecí golemy!

Pravda nebo smrt

Podobu, v jaké ho známe dnes, golem získává až ve středověku, a to především díky židovské sektě chasidů z dnešního východního Polska - z historické oblasti Haliče. Ti mají nejen specifické náboženství, ale také své pověry a jazyk. Právě odsud prý také pocházejí zmínky o tom, že golemové měli původně na čele napsáno "emet" ("pravda"), ale protože stále rostli, vymazalo se z tohoto nápisu po určité době první písmeno a zůstalo jen "met" ("mrtvý"). Poté se prý rozpadli v hromadu hlíny. Není bez zajímavosti, že se v roce 1808 o tomto jevu zmiňuje i známý německý autor pohádek Jakob Grimm (1785 - 1863). Jak se ale legenda o golemovi dostala do Prahy?

Muž mnoha jmen

O původu a především zániku pražského golema existují dvě legendy. Obě se týkají Jehudy Livy ben Becalela (1525 - 1609), který je známý také pod jmény rabi Löw, Jehuda Arje ben Becalel, Jehuda Löw ben Becalel, případně pod hebrejským akronymem Maharal (Morenu Ha-gadol Rabi Liva - náš velký učitel rabbi Liva - pozn. red.). O koho jde? O velmi vzdělaného židovského rabína a učence, který za vlády českého krále a římského císaře Rudolfa II. (1552 - 1612) žije v pražském židovském ghettu a který skvěle ovládá také matematiku a astronomii. Díky tomu zná některá tajemství přírody a snad i magie. Právě on v roce 1579 údajně ohromuje své okolí vytvořením golema. K čemu má jeho výtvor posloužit? Jeho prostřednictvím chce prý ochránit židovské ghetto před křesťany, kteří ho jinak pravidelně napadají…

Říkali mu Josífku?

Podle jedné z legend rabi Löw modeluje z hlíny svého sluhu - Josilla (zdrobnělina od jména Josef - pozn. red.), jenž prý pracuje za dva lidi, nikdy nemá hlad ani žízeň a nepotřebuje odpočívat. K životu ho přivádí pomocí tzv. šému (viz Co mohl být šém? - pozn. red.), který vkládá do jeho úst a který vždy v pátek v noci zase vyndavá, protože v sobotu - během židovského sabatu - podle tradice nikdo nesmí pracovat. Vše se zdá být v pořádku až do jedné soboty v roce 1593, kdy rabi Löw zapomíná šém vyndat. Co se děje pak? Golem dostává strach, že bude zničen, a začíná likvidovat vše kolem sebe. Zabíjí i rabiho kuřata, kočky i psy, a dokonce vyvrací obrovskou lípu, která roste na jeho dvoře. Rabi Löw, který na popud vyděšených lidí přerušuje sobotní bohoslužbu, nakonec rozzuřenému golemovi vyndavá šém z úst a ten se znovu mění v mrtvou hromadu hlíny. Poté už se rabi Löw nikdy neodváží přivést golema znovu k životu. Naopak - jeho ostatky údajně se svými pomocníky ukrývá do podkroví pražské Staronové synagogy.
Ze čtyř prvků

Podle jiné legendy však rabi Löw utváří golema na pokyn záhadného hlasu, který mu ve snu přikazuje, aby vytvořil z hlíny sochu člověka, jenž překazí nekalé úmysly židovských nepřátel. Hned druhý den ráno proto povolává svého zetě a svého nejlepšího žáka, seznamuje je s tím, co mu Bůh v noci přikázal, a žádá je o pomoc. "Pro vytvoření golema potřebujeme čtyři prvky - zemi, vodu, oheň a vzduch," tvrdí jim údajně. "Já sám představuji sílu větru. Ty jako můj zeť jsi jako oheň a ty jako můj nejlepší žák jsi symbolem vody. Naše spojení nám umožní dosáhnout úspěchu." Poté je žádá, aby vše zachovali v naprosté tajnosti, a během dalších sedmi dní se pouštějí do práce - do stavění golema. Když rabi Löw pak golema vyslovením magické formule oživí, promlouvá k němu: "Věz, hromado hlíny, že jsme tě stvořili z prachu země, abys chránil lid Izraele proti jeho nepřátelům a chránil jej od všeho neštěstí a útlaku, jemuž je náš národ vystaven. Tvé jméno bude Josef a nyní půjdeš do mého domu a budeš pracovat jako sluha. Budeš poslušen mým příkazům a uděláš vše, co budu požadovat."

Byl golem neviditelný?

Rabi Löw má podle legendy golema skutečně používat na práce ve svém domě a také na obranu pražských Židů před častým pronásledováním křesťany spojeným s obviňováním z údajných rituálních vražd. Kdykoliv ho posílá do ulic, na krk mu má zavěšovat amulet z jelení kůže. Proč? Díky němu se prý golem stává neviditelným, ale sám vidí všechno. Konec této legendy je však v rozporu s předchozí. V čem? Po golemově zuřivosti v ní totiž není ani stopy! Uvádí se v ní, že rabi Löw se sám od sebe rozhoduje zbavit golema daru života v den, kdy je pronásledování Židů kvůli domnělým rituálním vraždám zakázáno.

Proč historie mlčí?

Pravda je ale možná úplně jinde! Někteří historikové, kteří se tématem golema zabývají, totiž tvrdí, že rabi Löw nikdy s největší pravděpodobností neměl s výrobou golema nic společného a že celá legenda k němu byla připojena uměle zřejmě někdy ke konci 18. nebo počátkem 19. století. Jak si jinak totiž vysvětlit, že se o golemovi nezmiňuje rabi Löw v žádné ze svých knih, že se o něm (ani o pověsti o golemovi - pozn. red.) nepíše v žádném známém dokumentu ze 16. či 17. století nebo že ho nezaznamenává ani současník a žák rabiho Löwa, židovský kronikář David Ganz, který byl jinak v tomto směru velmi pečlivý? Podle historiků je celý příběh nejspíše inspirován chasidskými pověstmi a do Prahy je přesunut jen na základě obyčejného vyprávění.

Robot, nebo epileptik?

Jsou však lidé, kteří spekulují o tom, že pražský golem opravdu ve své době existuje. Jedni tvrdí, že mohlo jít o jakéhosi předchůdce robota - mechanickou figuru dávné civilizace, nebo dokonce mimozemšťanů - a že jeho spouštěcím mechanismem (tzv. šémem) byl zásuvný model s programem oživujícím počítač uvnitř golema. S reálnější hypotézou přichází v roce 1992 ve své knize Tajemství pražského Golema známý záhadolog a spisovatel Ivan Mackerle (*1942). Píše v ní, že v pozadí celé legendy může stát příběh mentálně postiženého člověka. Co tomu nasvědčuje? Mackerle uvádí, že slovo "golem" v hebrejštině nemusí znamenat jen uměle oživeného člověka, ale také slovo "blázen"! Mohlo jít tedy například o duševně nemocného člověka - například epileptika, o kterého se rabi Löw staral a který rabimu sloužil? Je to možné! Někteří takto nemocní lidé přece svým chováním golema připomínají. Jejich záchvaty zuřivosti, při kterých často vyvíjejí až neuvěřitelnou sílu, se u nich střídají se stavy úplného útlumu či nehybnosti (tzv. stuporu - pozn. red.). Známé jsou i jejich automaticky se opakující strojové pohyby, které možná mohly na první pohled připomínat pohyby umělého člověka.

Místo šému lék!

Zajímavý je i Mackerleův výklad oživovacího šému. Zatímco haličské legendy hovoří o tom, že se šém vyrývá golemovi na čelo nebo se mu zavěšuje na tabulce na krk, podle jedné z pražských legend mu je - pro nás doposud nevysvětlitelně - vkládán pod jazyk do úst! Co z tohoto rozdílu Mackerle vyvozuje? Domnívá se, že pražským šémem je ve skutečnosti lék na epilepsii. Ten už v té době existuje, rabi Löw ho - jakožto vzdělaný muž - pravděpodobně zná a svému sluhovi ho pravidelně podává. Podle Mackerleho teorie se však při jednom z epileptických záchvatů doprovázených zuřivostí zřejmě dostává do ulic židovského ghetta, a ačkoli se mu rabi později snaží pomoci podáním léku, sluha umírá a jeho tělo je následně tajně - na rabiho pokyn - převezeno do podkroví pražské Staronové synagogy. Proč? Rabi se podle Mackerleho nejspíše bojí, aby smrt jeho sluhy nebyla příčinou dalších krvavých konfliktů mezi Židy a křesťany. Mohl by snad právě tohle být důvod k tomu, proč údajně právě rabi Löw vydává přísný zákaz vstupu na půdu Staronové synagogy, a dokonce nechává odstranit schodiště, které tam vede?

Tajemství Staronové synagogy

Odpovědi na Mackerleovu teorii ukrývá právě pražská Staronová synagoga. Proč dodnes platí zákaz vstupu do jejího podkroví? Je tam snad pohřben opravdový golem? O síle jeho legendy navíc vypovídá i to, že tu stále ještě existuje zvyk zpívat každý pátek 92. žalm dvakrát (na připomenutí toho, že rabi Löw musel přerušit tuto modlitbu, aby vyjmul rozzuřenému golemovi šém - pozn. red.). Skrývá tedy synagoga opravdu nějaké doposud nevydané tajemství? Židé o ní tvrdí, že "ten, kdo se tam odváží vystoupit, na místě zemře". Tomu, že zde k neštěstím dochází, nasvědčuje například záznam z Kroniky královské Prahy, kde její autor František Ruth (1852 - 1903) píše, že "když starosta obce kdysi pověřil jakéhosi stavitele, aby budovu opravil, zřítil se stavitel i s pomocníky se střechy." A v roce 1883 se tu zřítí i pokrývač Vondrejc... Souvisí to však s výše zmíněnou kletbou?

Až do soudného dne

Existují ovšem lidé, kteří návštěvu podkroví Staronové synagogy přestáli bez ujmy na zdraví. Jedním z nich je například v 18. století tehdejší vrchní pražský rabín Ezechiel Landau (1713 - 1793), který údajně ihned po své návštěvě obnovuje zákaz vstupu, nebo v roce 1920 známý židovský novinář Egon Erwin Kisch (1885 - 1948). Ten má se získáním povolení ke vstupu na půdu sice velké problémy, ale po dlouhém vyjednávání se mu to přece jen daří. Co zde nachází? Nic. Podle jeho tvrzení je půda téměř prázdná, ale i přesto do novin píše: "Mezi hlubokými vypouklými hřbety klenutí nad opěrnou zdí je od staletí štěrk. Je-li tam pohřben výtvor velkého rabiho Löwa, je tu pohřben do soudného dne. Kdyby se měl exhumovat, zřítil by se dům boží."

Mackerlovo bádání

V březnu 1984 se na půdu vydává i záhadolog Ivan Mackerle. S sebou má i geofyzikální radar SIR-7, který je schopný nalézt jakýkoli předmět, i kdyby byl třeba ukrytý pod podlahou. Co o své návštěvě Mackerle později píše? "Byl to vzrušující pocit, prolézat mezi mohutnými střešními trámy tajemné půdy, stále ještě skrývající své tajemství.(…) Na záznamu z radaru se postupně objevovaly oblouky klenby pod námi. Podle měřítka nebyla klenba silnější než 40 centimetrů, což vylučovalo, aby v ní bylo něco zakopáno." Mackerlův zájem však patřil zejména prostorám zasypaným drobnou sutí těsně u zdi a nad sloupy synagogy. "Tělo golema jsme tam sice nenašli, neznamená to ale, že tam golem kdysi skutečně nebyl," poznamenává Mackerle. "Na jednom trámu jsme totiž našli vyrytý letopočet 1883. Jak jsem později vypátral, v roce 1883 byla prováděna oprava synagogy. Při ní byly vyměněny i ztrouchnivělé trámy na půdě a také zřízen provizorní žebřík ze železných skob na vnější zdi. Půda musela být vyklizena a nalezené věci prý byly sneseny dolů a zakopány na hřbitově. Jaké věci to byly, to už nikdo neví, ale je možné, že i golemovo tělo," dodává. Pokud je to ale pravda, kde se nachází dnes?

Odpočívá pod vysílačem?

Odpověď na tuto otázku by mohla vést přes svědectví novináře Egona Erwina Kische, který má údajně možnost během 1. světové války zhlédnout u jednoho haličského Žida starý rukopis, ve kterém se píše, že tělo golema bylo ukradeno z půdy ještě dříve, než byl vydán zákaz vstupu na půdu. Jak se to podle Kische mělo stát? Hned druhý den po pohřbu ho prý tajně měli snést dolů pomocník rabiho Löwa Abraham Chajim společně s chrámovým sluhou Pinkasovy synagogy Abrahamem ben Secharjou a svým zetěm Ascherem Balbierem. Údajně se snaží golema znovu oživit - to se jim však nedaří. Právě v této době navíc v Praze vypuká morová epidemie, která má na svědomí i smrt dvou Balbierových dětí. Zmiňovaní muži to pokládají za boží trest, a proto tajně golema v rakvi vyvážejí za město a pochovávají ho na morovém hřbitově na svahu Šibeničního vrchu - dnešního Žižkova (nedaleko nynějšího televizního vysílače). Je tedy golemovo tělo ukryto právě tady? Anebo s golemem bylo všechno úplně jinak?
Zdroj: RF Hobby a časopis Enigma. Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.