Metody vizionářů

23. dubna 2009 v 11:59 | LaVoisin |  Parapsychologie
Jednou z nejstarších tužeb lidstva je dešifrování budoucnosti, aby bylo možné nahlédnout osudu do karet. Vidiny, které lze spatřit v miskách s vodou a křišťálových koulích, na zrcadlech a nehtech na prstech patří k nejrozšířenějším technikám, jak vrhnout pohled do budoucna.
Není pochyb o tom, že lidé mohou prožívat vize budoucnosti. Ale jejich zdroje a dosah mohou být velmi rozdílné.
V mnoha případech jde pouze o bezvýznamný smyslový klam. Občas "uvidí" někdo mytické a náboženské motivy a jen zřídka konkrétní obrazy budoucích událostí. Někdy lze vizionáře v průběhu jeho zážitku oslovit a on při tom mluví se svým okolím. Zpravidla se však nachází v extatickém vytržení.

Emanuel Swedenborg
Vize jsou většinou spjaty s mystickými náboženskými zážitky. Existují však také formy vizí, ve kterých hrají hlavní roli paranormální prvky. Podílejí se na nich telepatické, jasnozřivé a jasnovidecké dojmy.
Například švédský přírodovědec a mystik Emanuel Swedenborg (1688 - 1772) měl v roce 1756 v Götenborgu vidění, ve kterém spatřil v současnosti probíhající požár domu jednoho přítele ve Stockholmu. Samotný Immanuel Kant (1724 - 1804) se analyticky zabýval paranormálními schopnostmi svého současníka.

Formy vizí
Swedenborg byl navíc obdařen zvláštním introspektivním nadáním. Byl schopen své vize rozebírat a klasifikovat.
Rozlišoval pět úrovní vizionářských zážitků podle stupně svého vědomí. Jako nejvyšší úroveň popisoval vidinu s otevřenýma očima. V ní "se navzájem prostupuje v jednom aktu pozemský i duchovní svět". Swedenborg rozpoznával v takových vizích pozemskou skutečnost ve světle duchovního světa a duchovní síly, které působí ve smyslovém světě.

Způsoby zjevení
Ve vizích vystupují osobní i neosobní jevy. K osobním vizím patří zjevení náboženských postav.
Známým příkladem z křesťanského kulturního okruhu jsou zjevení Panny Marie.
Neosobní vize zahrnují světlo a záři, sluneční jevy (pohledy do slunce bez oslnění, otáčející se slunce, zjevení více sluncí) i vize nebe, pekla a očistce nebo vize přírodních jevů.
V některých případech jsou tyto vjemy spojeny s proroctvím.
Zjevení jsou zaznamenávána na mnoha místech Země. Ať už jsou osobní nebo neosobní, většinou představují náboženské poselství či jsou jinak spojovány s náboženskými představami. Na místech zjevení vyrůstají kostely nebo kapličky a konají se sem poutě.

- Až do svých čtyřiceti šesti let byl Emanuel Swedenborg ryzím vědcem, a teprve potom se stal prorokem, filozofem a teosofem. Ovlivnil teosofii nejvíce ze všech mystiků. Na základě svých jasnovideckých schopností shromáždil za svého života kolem sebe mnoho stoupenců.
- William Blake (1757 - 1727), který jako malíř navrhl mystický obraz světa, napsal: "Kdyby byly očištěny brány vnímání, viděli bychom svět takový, jaký je: nekonečný". To, co vidíme ve vidinách, vnímáme jako daleko reálnější než všední jevy, ve srovnání s tím bezbarvě. U mnoha primitivních národů se šamanskou tradicí hraje extatická vize rozhodující roli. Často se takové euforické nebo transové stavy vyvolávají požitím psychedelických rostlin, například určitých hub. V těch vizích je spatřována skutečnost mýtů.

MOC SNŮ (kapitola celkem nezajímavá, jen postranní informace) = Jasné (lucidní) sny jsou stavem vědomí, v němž si snící uvědomuje, že sní. Cvičený spáč může průběh svého snu i řídit nebo vyzvat snové postavy, aby vysvětlily svůj význam, například tím, že se s nimi pustí do dialogu. Jasní snílci potřebují zpravidla jenom tři až čtyři hodiny spánku a své vnitřní problémy dovedou většinou řešit bez vnější pomoci. Techniku jasného snění se lze naučit.
Pravdivé (jasnovidné) sny jsou považovány za varovné signály duše. Když se stále znovu vynořují sny se stejným obsahem a člověk je nezapomene, měl by se s nimi vypořádat se vší vážností. Vyskytují se však méně často než obyčejné pravdivé sny, které poukazují většinou na banální události v budoucnu a po procitnutí se rozplynou.
Sny o úmrtích nebo katastrofách nemusí být informacemi o budoucnosti. Snová řeč používá těchto obrazů jenom k tomu, aby poukázala na nějaké niterné dění snícího.
Pomocné sny nastupují, když se člověk soustředí před usnutím na určitý úkol, který ho zaměstnává při denním vědomí. Tak nalezl americký mechanik Elias How (1819 - 1867) řešení konstrukce šicího stroje. Zdálo se mu, že ouško je třeba umístit nikoli na konec šicí jehly jako dosud, nýbrž do její špičky.
Maďar Laszlo Biro (1899 - 1985) vděčil jednomu snu za to, že vešel do dějin jako vynálezce kuličkového pera. Měl předtím sen, že z pušky kapal inkoust jenom po kapkách, protože hlaveň zatarasila kulička.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.