Doba ledová nebyla

17. října 2009 v 16:48 | LaVoisin |  Zajímavosti
V mnoha učebnicích se můžeme dočíst, že před přibližně dvěma sty tisíci lety zasáhla Evropu i Severní Ameriku mrazivá smršť a chladné počasí skončilo teprve před zhruba deseti tisíci lety. Na základě některých nesrovnalostí a nových důkazů však čím dál více vědců připouští, že období mrazu a sněhu mohlo trvat mnohem kratší dobu.
První rozpor s teorií ledové doby nastane, když se podíváme na malby dávných umělců. Například obrazy, nalezené ve francouzské jeskyni Chauvet - Pont - d´Arc, zpodobňují neobyčejně realisticky zachycené scény lovu. Zarážející však je, že vyobrazení lovci jsou bez jakýchkoliv pochyb nazí. S oštěpy v rukou pronásledují nosorožce, lvy a slony.
Průzkum stáří těchto kreseb přinesl šokující zjištění. Pračlověk je vytvořil před nejméně patnácti tisíci lety. V té době měl však ještě celou Evropu pokrývat mohutný pevninský ledovec.
Svědectví jeskynních maleb z Francie záhy stvrdily i kosterní nálezy. V Německu, Francii a dokonce také v Dánsku a Norsku byly vykopány 15 až 20 tisíc let staré pozůstatky panterů, daňků, lvů, tygrů a dokonce rovněž slonů a hrochů. Vše ukazuje, že před několika desítkami tisíc let panovalo na starém kontinentu horké subtropické klima. To je ale v příkrém rozporu s teorií ledové doby.

Někteří vědci se ještě snaží hypotézu o ledové době zachránit. Profesor Charles Lyell například tvrdí, že tropická zvířata prý putovala vždy v létě z Afriky do Evropy, aby se tu ochladila, a na podzim se zase vracela zpět. U většiny zoologů budí tento názor jen pobavený úsměv.
Existují také ale i další důkazy, jež prokazují nereálnost doby ledové. Biologové si už dlouho lámou hlavy nad tím, proč před přibližně deseti tisíci lety došlo náhle k obrovskému vymírání druhů. Z povrchu světa tehdy zmizelo téměř osmdesát procent veškerého zvířectva.
Zastánci teorie ledové doby tvrdí, že tvorové podlehli chladnému podnebí. Proč ale zvířata vyhynula na samém konci mrazivého údobí, když se jim po mnoho desítek tisíc let zimy dařilo velmi dobře? Tento rozpor učebnice raději neřeší.
Zcela jistě je zajímavé, že nalezení živočichové vypadají, jako kdyby je mrazivá smrt zastihla naráz. V žaludcích mnoha z nich byly nalezeny ještě nestrávené zbytky potravy. Pozoruhodné jsou taktéž kosterní pozůstatky lidí. Po celé Evropě i v Severní Americe jsou nalézány lidské ostatky v nepřirozené poloze. Mrtví sedí či leží s koleny přitaženými k bradě a v těsné blízkosti mají zbraně a předměty denní potřeby. Podle archeologů jsou tito tzv. "skrčenci" důkazem jednotného pohřebního rituálu. Zarážející ale je, že to byly většinou mladé osoby. Daleko spíš jde o jedince, které náhle, doslova v několika minutách, zasáhl třeskutý mráz. Nešťastníci se pouze stačili zoufale skrčit a vzápětí zemřeli zimou.
Nikdo také dosud nevysvětlil, proč ostatky "skrčenců" přikrývá nános žlutavého písku či spraše. Geologický rozbor této hmoty je šokující. Jde o vyvřelou horninu, která byla nesmírně prudce ochlazena. Pás této nerostné látky se táhne od Evropy přes Asii až do Ameriky. Jak vůbec vznikla?

Na základě těchto a mnoha dalších indicií formuloval profesor Joachim Walter z Lipska zcela odlišnou hypotézu. Podle něho žádná dlouhá ledová doba neexistovala. Až do doby před přibližně deseti tisíci lety se naopak naše planeta podobala kvetoucímu ráji, plnému zvěře a rostlinstva. Umožňovala to stabilní zemská osa, kolmá k rovinně ekliptiky.
Pak ale přišel zlom. Země se srazila s obrovským asteroidem či kometou. Vesmírné těleso se zřítilo do Pacifiku a prorazilo kůru planety. Miliony krychlových kilometrů žhavého magmatu se vypařily do atmosféry. Současně se zvedly gigantické vlny tsunami, vysoké přes 400 metrů, které zahubily většinu života.
To ale nebylo všechno. Strašlivým nárazem se vychýlila zemská osa a začala se kývat sem a tam. Na povrchu Země se to projevilo ohromnými mrazivými smrštěmi. To, co nezabily vlny, zahubil třeskutý mráz. Lidé i zvířata během několika minut až hodin zmrzli. Pak se z nebe spustil příšerný liják, který se změnil v přívaly sněhu. Mrtvoly zasypala spraš rozpuštěná ve vodě a potom je přikryl bílý příkrov. Sněžilo údajně nepřetržitě několik měsíců a vrstva sněhu se změnila v mohutné ledovce.
Mrazivé údobí trvalo prý jen několik málo let. Postupně začaly teplotní křivky zase pomalu stoupat. Osamocené ostrůvky přeživších lidí a zvířat se počaly zvolna množit. Tvář Země ale již byla úplně jiná. Objevilo se střídání ročních dob a životní podmínky už nikdy nedosáhly situace před katastrofou.



Zdroj: časopis Magazín 2.000 záhad. Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.